středa 21. října 2015

     Nelehké bytí bílého koníka.

     Protože já to moc dobře slyšel, jak se Anetka ptala služky, jestli i ji bolí po včerejšku celé tělo.

     Jsem si jist, že služčina odpověď nebyla pravdivá (tvrdila, že nic neobvyklého nepociťuje), i když skutečná tragédie spočívá v něčem naprosto jiném a to ve skutečnosti, že nás se nikdo na naše pocity neptal. Ono by se tím sice v zásadě nic nezměnilo, ale mohli jsme se alespoň chvilkově cítit jako rovnoprávná součást týmu, ne jako oslové!

     Jenomže naše tělesné schránky jsou druhořadé, pokud zrovna nevykazují okaté nedostatky (třeba když jedna chudinka nožička šlape jinak než tři zbylé) a služka péči shrnula do věty „dneska jenom zaklušeme, aby se vstřebala kyselina mléčná“.

     Všímáte si slova „jenom“? Protože její „jenom“ znamenalo několik kilometrů a je úplně jedno, že na volné otěži: tady jde o princip!

     A jestli zítra nebudeme mít volno, jak nám slibovala, tak vyhlásíme stávku!

     Váš chudáček koníček

WP_20151021_001 WP_20151021_002




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: