sobota 24. října 2015

     A žádný Obrocký Hubert se nekonal.
     Hurá!

     Tedy moje účast se nekonala, abych byl přesný, protože avizovaná Hubertova jízda proběhla a se služkou od rána nebyla kloudná řeč, jak tím byla rozmrzelá.

     A to jsem za ní tak pěkně přišel a tak pěkně přátelský jsem do ní dloubl hlavou, až si z toho kecla na zadek a nazvala mě něčím, co sice na sobě mám, ale čemu vůbec podoben nejsem.

     A už vůbec se tak nechovám (to jen pro upřesnění).

     Na dnešek připadlo to vůbec nejkrásnější podzimní počasí, které služka chtěla zkazit vycházkou do přírody, jenomže děti jsou ještě pořád v domácí péči, a tak stejně jako včera páchala drobné podzimní práce na pastvině. Vynadala krtkům za krtince, hrabošům za hnízda v elektrických rozvodech, sýkorkám za vyzobané díry v plachtě a nám za všechno, u čeho nenašla konkrétního viníka.

     A pak odlovila největšího borce ve vesmíru, že prý si s ním odskočí pro vodu, a že já mám počkat nahoře a být hodný kluk a nelítat tam jako pošuk. To se jí lehko řekne, ale jak má tohle opuštěný a sám koník splnit, když se mu děje takové trauma?

     A vůbec mě nezajímá, že si trubka dala záležet a spáchala s borcem akci „honem“, kdy dolů skoro klusali a nahoru supěli, a kdy jim naložení vody trvalo opravdu jen pár minut čistého času. Takže chudák borec ani neměl moc příležitostí služku pokousat, když na něho vodu nakládala, neboť se to všechno seběhlo tak rychle, že jí nestíhal, a jediné prudění, na které se v rámci svého hnědého ega vzmohl, bylo podupávání, když z něho vodu nahoře shazovala.

     A řekla mu, že je s tím po těch letech už fakt trapnej. A to od ní opravdu nebylo hezké, protože jak jinak si může chudáček koníček zachovávat důstojnost? A kompenzovat příkoří?

     A jako pošuk jsem tam fakt nelítal! Galopy byly asi jen tři a moc mi to při nich slušelo (je úplně blbá, když si myslí, že jsem ji neslyšel).

     Váš chudáček koníček

 WP_20151024_001WP_20151025_004




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: