úterý 10. května 2011

Tak takhle jsem si tedy rekonvalescenci mého šlápnutí na kámen nepředstavoval. Co třeba týden volna? Nebo celý měsíc?

Bohužel realita byla taková, že jsem místo snídaně vyfasoval ohlávku a vodítko, a zatímco ostatní žrali, já byl rád, že nic žrát nemusím. Stál jsem v uctivé vzdálenosti od ostatních, aby třeba trenérku nenapadlo mi cpát snídani, a tahle finta vyšla, akorát že zbytek stál za velké kulové. Trenérka mě totiž vzala s sebou a dole u paneláků mě předala služce, která udělala co?

Zavřela mě na dvě hodiny do stáje, abych se v klidu nažral, blbka!

A jestli si myslela, že vyměknu, tak to ani omylem. Vydloubal jsem z kaše zrníčka ovsa a vojtěšku a řepu jsem demonstrativně nechal, a žlabu se velkým obloukem vyhýbal, takže když pak přišla, měla plné ruce práce, aby mě vůbec připnula k vodítku. Jenom představa, že mi to začne z ruky rvát do huby, jak občas dělává... Brrr.

Naštěstí nikoliv, protože zvenku na mě zavolal Sergej, a to jsem byl hodně rád, že nejsem sám. A šli jsme s ním do Dvorečku, což byla velmi vtipná akce, protože jsem divně našlapoval a pořád jsem se zastavoval, z čehož měla služka pupínky, protože nevěděla, jestli je něco špatně nebo jestli akorát prudím. A když jsem po prvním zastavení vyčúral asi pět kýblů vody, tak se mi omluvila tím, že mě zavřela do stáje a šla se vykecávat. Ale faktem je, že venku byl pařák, zatímco ve stáji příjemný chládek a otevřené okno, takže jsem mohl čumět (i když mraky zrovna žádné nebyly), dostal jsem i seno a kousek ode mě byla Haiwa, takže žádný stres.

Kačka služce názorně ukázala, čím krmit chudáčka koníčka, protože mi dala trošku od Sergeje. Žádná vojtěška, žádné řízky, takže jsem to vylízal, načež služka prohlásila, že na tohle se dívat nebude a na důkaz svých slov odešla. A asi se urazila, protože jak ještě včera mluvila o jízdárenské práci, tak se nic nedělo, a ráčila se objevit až odpoledne, kdy mě osedlala a stejně jako předtím jsme krokem zamířili zpátky. Tedy jak kdo, protože já na první křižovatce automaticky zamířil do Hobitína, a když mě služka zkoušela zmanipulovat, jakože doleva, bránil jsem se, než mi došlo, že se jde za Amíkem a Béruš.

A večeře?
Nesežral jsem. Jako dotkl jsem se jí, to ano, ale protože chuť se nezměnila, svěsil jsem pysk a nezájem. Služka mě zkoušela prudit, jakože umýt žíně a trhat zimní chlupy z hlavy, ale nepochodila, a všechno musela vyhodit, protože řízky by do zítřka zkysly.

Kyš, kyš.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: