sobota 21. listopadu 2015

     Na pastvinu s námi ráno klusala služka. Tedy že by z ní vyzařovalo nadšení, se opravdu říct nedá, ale to přece není náš problém, že musela vstát brzy a honem s námi ven.

     Naopak by měla být ráda, že její život má předem daný smysl! A také pevný řád, protože co je víc než péče o chudáčky koníčky?

     Ven jsme se samozřejmě hrnuli, protože netrpělivost je naše nejhlasitější vlastnost, a největší borec ve vesmíru Amík služku obeznámil s nejnovějšími taktikami spadajícími do kategorie „já jsem tady borec a já nesnáším, když se na mě nakládají kanystry s vodou“. Služka to nejdřív považovala za vtip, protože každý stupeň Amíkovy defenzivy okomentovala větou „to jsi nechtěl udělat, že ne?“, ale něco mi říká, že opak je pravdou, že Amík tohle naopak udělat chtěl, akorát že o trošku důrazněji, než si ve skutečnosti troufl.

     A tak na sebe cvakali zubama a kouleli po sobě očima, a jestli to služce přišlo vtipné, tak za sebe říkám, že vtipné to nebylo ani trošku. Hlavně proto, že Amíkovu za srdce chytající estrádu služka zakončila větou „no, je na čase, abych vodu pár týdnů nakládala já, čistě kvůli stanovení mantinelů“, a v tomto případě jsem si naprosto jist, že tohle se Amíkovi zcela určitě nelíbilo.

     A v podstatě se mu nedivím. Ono když se jako ta trubka snažíte vytvořit fungující řád, co se týče souznění s dětmi, a máte to už docela vypilované, a najednou se do toho vmontuje služka a celou tu strategii pohřbí… To už nepomáhá ani fakt, že to ona nosí kýble s večeří a neustále nám shání jablka.

     A hlavně borec to těžce prokaučoval, když z něho blbka služka nahoře všechny ty kanystry s vodou stáhla a dala mu úplatek za to, jak strašně byl hodnej kluk, a vyslala ho od vany pryč, aby si to tam mohla pořádně srovnat. Protože až po její dlouhé přednášce na téma „vy jste fakt dementi, proč jste se sakra nenapili doma, kde máte plné kýble?“ jí teprve došlo, že Amíkovi nesundala obřišník. Jakože takovou tu věc, která má sloužit k lonžování, u normálních majitelů koní (nikoliv k převážení vody v kanystrech, jako u nás), a která se určitě nenosí na pastvině v režimu 24/7. A tak hned utíkala za borcem, že mu to sundá, a ten truhlík místo aby po ní skočil nebo jí alespoň utekl, jak se sluší a patří, po vypuštění na louku po půl dni stráveném ve stáji, byl celou tou situací tak zblbnutý, že jen stál a bez pohnutí ucha si to nechal rozepnout.

     Amík! Chápete… Ten Amík, který kouše s předstihnem, když se cokoliv dotahuje anebo povoluje.

     Tohle se mu fakt nepovedlo. Nemluvě o faktu, že dostal další úplatek, a to už jako fakt bylo nad rámec, protože na mě a mé nebohé bílé oko nezbylo nic!

     A pak že nemám těžký život.

     Váš chudáček koníček

 WP_20151121_007 WP_20151121_008WP_20151121_010




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: