středa 25. listopadu 2015

     Vyměkl jsem.

     Tedy co se týče té nové minerální kostky, aby bylo jasno, protože celkově žádné máslo fakt nejsem, jsem tak nějak kompaktně fungující. Ale prostě ta nová kostka lizu, ta mi tedy nesedla, to nepopírám. A přitom služka moc dobře ví, že nesnáším jakékoliv změny či zásahy do soukromí, tudíž mi má bílá hlava opravdu nebere, kde se v ní vzala ta opovážlivost koupit jiný typ lizu, než jaký jsme byli doteď zvyklí.

     Přednášku o tom, jak jsou zdejší pastviny chudé na selen, si mohla odpustit, i dodatek, že borci Amíkovi majitelka žádnou minerálku ani vitamíny nekupuje, a že je tudíž naprosto v pořádku nám pořídit liz obsazující více selenu.

     Jako budiž, to zní logicky, koneckonců svalovou myopatii jsem ještě neměl, takže nemohu soudit. Jenomže když to nežeru, tak co jako? To mám kvůli selenu umřít na podvýživu?

     Aspoň že se ani dnes nemuselo pod sedlo. Holčičky se omluvily již včera, jedna kvůli nemoci, druhá z důvodu doučování a třetí ohledně přilby k Ježíšku. Vidíte, přilba od Ježíška: co třeba místo ní chtít kamion mrkve? Spokojeni bychom byli všichni, protože já jsem hodný koník a dal bych Anetce ochutnat (v rámci možností, samozřejmě, celý pytel najednou bych jí sežrat nenechal, to zase ne).

     Služka docela spěchala, dneska, takže když obíhala ohradu a objevila zádrhel na nejhornější pastvině, místo obligátní opravy nám tu pastvinu celou zavřela, drze a sprostě. A jako teď ať mi laskavě sdělí, kam si sakra máme chodit trhat deky, když jinde tak pěkné a v cestě trní není?

     Navíc to nevypadá, že se chystá ten plot opravit, protože zabručela něco o jaru a že se na to teď může zvysoka něco a že tam beztak už není co spásat, protože co nezabralo invazní trní, to zorala prasata.

     Prostě máme těžký život.

     Váš chudáček koníček

WP_20151125_020 WP_20151125_018




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: