čtvrtek 12. května 2011

Prší. Sice ne nepřetržitě, ale bouřky opravdu proběhly a s nimi příjemné průtrže mračen, protože i přes chcanec zůstává teplo. Optimální prostředí pro pořádné vyválení se, protože už si snad ani nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl bláto, a netřeba dodávat, že nejvíc ideální je doba těsně předtím, než dorazí dvounozí. Dvounožci totiž milují, když je chudáček koníček pokrytý čerstvým nánosem sraček!

I když služka mi image pochválila, protože jak jsem se efektně zválel, měl jsem obě svá stehenní písmena z poloviny hnědá, což prý vypadalo hezky.

Práce pod sedlem ušla, protože jsme zase odnosili začátečníky, ale tentokrát v jiné režii, protože trenérka s Ivou si sedly na Amíka a Béruš, a já s Megy jsme na vodítku capkali za nimi, s dětmi v sedlech. Děti se ukázaly coby vytrvalé, protože trenérka měla hodinu zpoždění, a ony čekaly ve vlažném májovém dešti na jízdárně, což překvapilo služku, protože děti většinou spíš nechodí, pokud lije. Ale tyhle byly opravdu natěšené, i když bez pořádného vybavení do deště.

Že jsem necelou hodinu nesl na zádech dítě, mi nevadilo, ale že jsem nemohl takticky žrát, to už ano. Zaprvé jsem byl na vodítku, takže krutá a nelítostná buzerace ze strany Ivy, zadruhé mi služka zapnula otěže tak, abych nejen nemohl začátečníka přetáhnout, ale aby mi nešlo natáhnout se k trávě. A jako to byla extra sprosté, tuhle zradu si služka fakt mohla odpustit.

Ale já jí to vrátil, protože jsem nevyžral. Natruc a najust!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: