středa 6. ledna 2016

     Sníh vypadá, že to myslí vážně, a to se mi pranic nelíbí.

     Přece jenom, v každém lidském jedinci sníh zažehuje nesmyslné myšlenkové analýzy, vztahující se ke všemu, k čemu normálně nejsou podmínky. Jako třeba tahání saní nebo lyží, protože já moc dobře vím, že služka ty popruhy na skijöring nevyhodila. Ona tyhle věci úzkostlivě schovává, že třeba někdy ještě k něčemu budou, přestože doby, kdy toužebně a vytrvale očekávala sníh, jsou již nadobro pryč.

WP_20160105_017x P1020951

     A propos, lyžaře a boby jsem tahal naposledy v roce 2005. A nehodlám se k tomu vracet. Copak jsem nějaká trapná mula?

     S přibývajícím sněhem poněkud polevily mrazy, což v nás samozřejmě zažehlo nutkání se pořádně zválet, protože když zvesela běháte po pastvině a kozlujete, tak se zahřejete a je to nutné ze sebe oválet. Jenomže když je sníh mokrý a lepkavý, je výsledkem i mokrá a lepkavá deka, a pokud máte lehkou pláštěnku jako Amík, tak to je docela vopruz, když potřebujete uschnout a sněží do toho další a další mokrý sníh.

     Ale tak já nejsem lakomý, mám několik výborných odpocek, takže holčičky donesly tu mou nejlepší a největšímu borci ve vesmíru ji půjčily. Největší borec ve vesmíru je na oplátku naoko málem sežral, protože jestli on něco extra nesnáší, tak vrstvení dek, a všichni pak byli spokojeni. Tedy hlavně holčičky, protože tím pádem měly důvod setrvat na pastvině déle než obvykle, a jako na rovinu říkám, že to, co předvádíme my, nejsou vůbec psí kusy, v porovnání s nimi. Rozdíl je jen v tom, že na holčičky nikdo nežaluje, a to není fér.

     Ale tak aspoň že jsme nemuseli pod sedlo. To se cení.

     Váš chudáček koníček

WP_20160106_008x  WP_20160106_001x WP_20160106_002x    WP_20160106_007x




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: