pátek 29. ledna 2016

     Něco je fakt špatně, protože služka začala jezdit.

     Jakože na mně! Protože v posledních dvou měsících si své jezdecké choutky vybíjela jen ve Váňově, a tohle její z mrtvých vstání jistojistě nevěstí nic dobrého.

     Začínám se bát, a ne málo.

     Ale tak dneska to relativně šlo, to zase ano. Veselo a hravo jsme měli oba, a když jsem se bezprostředně po služčině nasednutí ujal vedení, jakože dnes budu velitelem skupiny já, nevycházela služka z úžasu. Ale nechala mě, dokonce i hloupé komentáře na téma „někdo mi v noci vyměnil koníka“ si odpustila.

     Své dočasné funkce jsem se zhostil velmi pečlivě, takže jsem všechny bubáky ohlídal a všechno smrtelné nebezpečí zavčasu odhalil. Na vážkách jsem byl pouze v jedné z ulic, kde zrovna probíhala údržba vysokých smrků, kterým pánové na vysokozdvižné plošině uřezávali větve, které poté padaly dolů a dělaly rachot, ale já jsem správně vyhodnotil, že skutečné nebezpečí nám hrozí od kartonové krabice, která číhala hned na druhé straně silnice a brousila si zuby na chudáčky koníčky.

     A odmítl jsem k ní jít, přestože služka striktně trvala na opaku, protože shora jelo auto a potřebovalo odbočit do míst, ze kterých jsme my vycházeli, a dokonce byla natolik lehkovážná, že použila bičík! Jenomže její použití bičíku je stejně sporadické, jako to ona učí děti, a protože já měl bederku, bylo mi nějaké přiložení bičíku naprosto u bílé řitě, a složitou dopravní situaci musel vyřešit Amík, kterého služka poslala dopředu, aby mě tam prý nemusela zmlátit.

     No to by si mohla zkusit, i kdyby jednou.

     Akorát Amík přede mnou se mi nelíbil, protože já chtěl dnes jít první, a tak jsem se celé to dlouhé klusání do kopce cpal dopředu a bylo mi naprosto fuk nějaké uvolňování a snižování šíje, a nahoře jsem se i přes vší tu nepřízeň osudu, protože služka jasně a zřetelně nakázala, že cválat se NEBUDE, pokusil odskočit.

     A rozjely se mi obě zadní chudinky nožičky, což nebylo ani trochu hezké, ono to asi fakt klouzalo. Ale to nic nemění na faktu, že kousíček by určitě cválat šlo, ne že ne!

     Jenom chtít.

WP_20160129_033x 04

     Cestou zpátky služku slezla, protože jí zábly nohy, a už bylo definitivně jasné, že rychleji než krokem se nepůjde, protože ona je děsně pomalá, i když kluše.

     A že prý mi co nevidět umyje ocas, že tohle je humus. To se tedy fakt mám na co těšit.

     Váš chudáček koníček

WP_20160129_002

WP_20160129_017x

WP_20160129_028

WP_20160129_021




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: