sobota 6. února 2016

     Následky se naštěstí nekonaly, uf.

     Myslím ty ze včerejška, jak největší borec ve vesmíru předvedl westernový prvek kvůli volavce, akorát že v rámci rádoby drezurní práce. Anetku naštěstí rozbolela hlava, a protože služka si je zatraceně dobře vědoma faktu, s jakým nadšením, odhodláním a oddaností bych se chopil práce v pozici sám a opuštěn bez Amíka, odpískala to automaticky.

     Tak se nám to líbí! Tak to má být. A nepotřebovala k tomu kdovíjak dlouhé rozhodování, což svědčí o jisté míře empatie, ale nic není vyhráno, známe dvounožce.

     Každopádně pro nás volno, dneska. A volno se cení, notabene pokud k němu přijdete nečekaně, i když na druhou stranu, včera zaznělo cosi o cválání, a jako cválání není úplně zabitá záležitost. I když kdo ví, služka děsně moc ráda kecá.

     A jak nám vynadala za to vypadlé prkno ze žrací bedny, to od ní nebylo hezké. Naopak měla ocenit radost svého psa, který prkno okamžitě popadl a s neskrývaným nadšením jej odnesl daleko pryč, asi jakože aby se její milost služka ráčila za ním OKAMŽITĚ utíkat a prkno mu POSLÉZE házet, aby jej pes mohl aportovat. Akorát že služce se nahoru nechtělo, takže na psa pár minut zkoušela různé formy přemlouvání „přines to zpátky, protože to potřebuji natlouct zpátky“, na které jí pes zvysoka prděl a prkno posléze demonstrativně rozkousal na mikročástice.

     Sympatický přístup, ze kterého bychom si měli vzít minimálně příklad.

     Váš chudáček koníček

WP_20160206_014   WP_20160206_022 WP_20160206_023 WP_20160206_025




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: