neděle 14. února 2016

     Ano, výročí.

     Trapné připomínání, že mě služka přesně před třinácti lety odkoupila. Pokaždé u toho všichni děsně slzí a jsou dojatí, ale aby mě někdo politoval, to vůbec.

     Mě se na názor nikdo nezeptá, což je docela škoda, protože i já bych měl k výročí pár věcných i faktických připomínek. Minimálně těch týkající se náplně bytí chudáčka koníčka, protože ve spoustě z nich služka stále nemá jasno, tedy pokud cílem jejího majitelského snažení je spokojený a kvetoucí bílý koník.

     Protože většinu kvetu z úplně jiných důvodů, a ty zdrojem existenčního štěstí opravdu nejsou.

     A co nového, u nás?

     Naštěstí nic. I neděli jsme strávili v poklidu na pastvině, nerušeně, nepočítáme-li nálet holčiček s lopatami a vidlemi. Jako úklid bobků je naprosto v pořádku, protože právě pořádek musí být, ale proč tak hlasitě?

     A vůbec, děti by tyhle manévry měly provázet v době, kdy jsme zrovna mimo oblast, třeba když odpočíváme vzadu mezi stromy, nebo tak něco. Prostě aby nás nerušily, protože je to fakt otravující, když se postavíte ke žrací bedně zleva, načež se zprava přiřítí dítě, vyžene vás pryč, aby mohlo shrábnout bobky, a stejně tak vás pak vyžene i zprava. Protože ať se postavíte kamkoliv, všude je to špatně.

     Máme těžký život.

     Váš chudáček koníček

WP_20160215_001




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: