úterý 16. února 2016

     Ona to služka s tou prací pod sedlem asi fakt myslela vážně, včera. Regulérně jsem se z té myšlenky orosil, ale naštěstí pro nás služce včas docvaklo, že je potřeba vykoulet balík a že to se neslučuje s koncem její pracovní doby a tento týden i s poslední hodinou Anetčina vyučování.

     Tímto bych rád poděkoval oběma ústavům, především tomu Anetčinu, protože hlavně díky němu jsme dnes nemuseli prostor naší milované pastviny opustit ani jediným chloupkem.

     A to už borec Amík líná jako o život. Píši to nerad, ale je s tím trapný. Proč se zrovna on drží tabulek a započal s výměnou srsti už takto brzy, mi má bílá hlava nebere. Má to dělat stejně jako já: být originální a jedinečný a přelínávat začít, až to nikdo buď nebude čekat, nebo až budou čekat moc dlouho a rupnou jim nervy. Služka z toho má těžkou hlavu už teď, protože vloni to byl docela masakr, když jsem se s Anetkou chystal na první závody začátkem července a zbytkové chuchvalce zimní srsti ze mě nešly vyrvat ani násilnými metodami.

     I když pro mě je násilné i obyčejné hřbílko, což už by si služka a její kolektiv mohli po těch letech konečně zapamatovat.

     Každopádně dnes pohodička. Stejně jako včera přišla i Iva, a přestože má razítko invalidity, stejně se sápala po vidlích, jenomže vidlí je v naší komunitě nedostatek. Což je vina služky, samozřejmě, takže já bych ji pro výstrahu ostatním těmi vidlemi potrestal.

     A nový balík tedy nic moc, přátelé. Ne, že by to seno bylo špatně usušené, to vůbec ne, je nazelenalé, křupavé, voňavé. Ale z trávy, která nám zrovna nejede, takže ty němé vyčítavé pohledy jsme opravdu nevysílali zbůhdarma!

     Protože ani služka by se určitě nepásla v mokřinách, tím jsem si naprosto jistý.

     Váš chudáček koníček

WP_20160216_004x P1030126 WP_20160216_002x P1030124 WP_20160216_003x P1030125




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: