středa 17. února 2016

     Jako jak sníh?

     To nás chce počasí děsit, nebo co?

     I když navenek to vypadá, že holčičky už od takových těch děsivých představ o romantickém ježdění v závějích pomalu upustily. A mají stejné průpovídky jako služka, takže jaro, sluníčko, teplo a tak, jen s tím rozdílem, že služka takhle pindá už od listopadu. Jako nic proti sluníčku, teplu a tak, ale když ono to všechno má dodatky plné jízdárny, tréninku, soustředění a závodů, a to rozhodně není dobře.

     To je vlastně téměř špatně, vzato do detailu.

Každopádně dnes sníh a mráz. Mráz s malým, jak by dodala služka, a vtipné bylo, že dneska s tím svým dorazila, nakrmit nás, protože všechny holčičky se z péče o chudáčky koníčky dnes vykroutily, že prý nějaká školní paráda nebo co.

     Proč se vlastně školní parády nedělají v době, kdy se má jít jezdit? Hned by se nám existovalo lépe. I když moje služka je schopná všeho, umí zkazit jakoukoliv legraci hned v zárodku.

      A líbí se nám, jak nás Frost zdraví, protože on nám zdvořile přeje „dobrý den“ a při odchodu hlásí „na shledanou“. Konečně slušně vychovaný fanoušek, i když s donáškou mrkve by to mohlo být lepší. Jako kanystry s vodou dobrý, ne že ne, jenomže kanystry jsou občanskou povinností. A co hlavně, mrkev je naprosto jiný level. Anebo jablka, která má služka schovaná ve stáji! Myslím, že kdyby Frostova maminka věděla, že je dostáváme fakt jen jako mimořádný pamlsek, že by se nás přinejmenším zastala, protože služce jablka „pane“ neříkají a říkat nemají.

     Máme těžký život.

     Váš chudáček koníček

WP_20160217_004x P1030138  WP_20160217_002x P1030130 
WP_20160217_003x P1030134




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: