pátek 26. února 2016

     Sice o příslovečný a klidně i koňský bílý chlup, ale klaplo to.

     Bez práce, dneska!

     Zaprvé díky Anetce, která má stále neschopenku, a zadruhé díky služce, která z práce vyběhla cvalem až v půl páté. A to už se žádná estráda konat nestihla, protože odpolední světlo už pomalu mířilo do hajan, než se služka převlékla a sebe i psa vykýblovala ven.

     Někdy je nemálo užitečné, když člověku něco strašně dlouho trvá. Koneckonců služčino převlékání je kapitola sama o sobě, protože ona potřebuje trojnásobek vrstev, oproti normálním lidem, a než se do svých standardních patnácti kusů oblečení nasouká… A to nepočítám rukavice!

     Zkrátka a jednoduše, vyvázli jsme z toho. Žádné harakiri se sedly a uzdečkami neproběhlo a my jsme si užili naprosto báječný den.

     Život dokáže být fajn. Akorát toho sena, myšleno toho nového, nikoliv už toho jednou přebraného, protože jednou přebrané seno se přece už nežere: toho by mohlo být kapku víc.

     Anebo klidně dvě kapky, když na to přijde. My se nebráníme ničemu.

     Váš chudáček koníček

WP_20160225_007x P1000029




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: