pondělí 29. února 2016

    Konečně den, kdy je nepřehlédnutelná služčina frustrace. Moje služka je totiž zatížená na vyvolávání měsíce března a tahle její úchylka trvá v období listopad – únor, kdy musíme poslouchat její vzdychání a kňourání, ať už je konečně březen a když už bude březen a že letos je to fakt peklo, jak je březen v nedohlednu.

     A jelikož je přestupný rok, tak místo aby dnes už konečně měla březen, tak má pořád únor, a co navíc – začalo sněžit. Jakože docela hustě. A přitom ráno pršelo, jak se na budoucí březen sluší a patří, a až v době, kdy se služka chystala opustit teplou kancelář, dešťové kapky změnily podobu na krupky a posléze i sněhové vločky.

     Tak jako já jsem vysmátý, já mám v podkovách vyhazováky, tedy ve třech, protože čtvrtá chudinka nožička má místo vyhazováku takovou tu podložku, aby se mi bláto nedostávalo dovnitř na bebíčko.

     A hlavně při každé takovéto předpovědi počasí dostaneme fakt hodně sena. Jakože úplně nejvíc hodně, protože služka z předpovědi vyčetla, že srážky po půlnoci ustanou, a že je tudíž zbytečné nás zavírat do stáje. Tak jako já a borec Amík samozřejmě víme, že tím množstvím sena si služka kompenzuje vlastní pocit viny, protože je jednoduše líná absolvovat ranní maraton „ještě za tmy do stáje, nakrmit a honem s chudáčky koníčky na pastvinu, aby stihla být umytá a převlečená nejpozději v půl osmé v práci“.

     Ale co s tím my dva můžeme nadělat?

     Vůbec nic.

     Ale tedy jako půjčovat Amíkovi mou odpocku, jakože tu mikrovláknovou… Jako ano, Amík je největší borec ve vesmíru, ale proč by měl kvůli tomu nosit moje cajky?

     Je snad můj problém, že Amík už pilně shazuje srst a že služka se trošku bojí, že mu jen pláštěnka v přívalech mokrého sněhu stačit nebude?

     Rozhodně nikoliv. Kdyby stejně jako já začal přelínávat až v dubnu, měl by vystaráno celou zimu!

     Váš chudáček koníček

 WP_20160229_001WP_20160229_003




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: