neděle 13. března 2016

     A pak že my jsme zlobiví koníkové!

     Pěkně sprostá pomluva. Protože jestli někdo skutečně zlobí, tak holčičky, akorát že služka jejich řádění účelově přehlíží a svádí vše na fakt, že my jsme již starší a tudíž zkušení, a že tudíž ani nemáme nárok na zlobení.

     Vážně si tohle myslí?

     Faktem je, že holčičky dnes měly velmi veselo, protože dostaly za úkol nás odpoledne nakrmit a zkontrolovat, jestli je ohrada v pořádku a jestli máme všechny čtyři chudinky nožičky (tedy dohromady počet všech nožiček osm, aby bylo jasno). A Péťa s Terkou vysvětlily Anetce, že nejspíš nepřijdou, aby na ni pak mohly bafnout u viaduktu, akorát že Anetka se ani nesplašila a ani panicky s patřičným frkotem neutekla pryč.

     Což je zvláštní, protože bez této vsuvky není ta správná reakce kompletní. Asi bychom měli Anetku patřičně poučit, jak se v takovéto situaci zachovat!

     Pro nás z toho vyplynula jedna jediná, avšak zásadní skutečnost: děti přišly o plných deset minut později, k nám, a tudíž jsme museli na večeři čekat o deset minut déle. A to je už poměrně vážný prohřešek, protože já s Amíkem samozřejmě přesně víme, kdo zdola přichází, a určitě nemusím důkladněji popisovat, jak frustrující je každičká vteřina navíc.

     Protože pak se nikdo nemůže divit, že největší borec ve vesmíru má pod žlabem vyhrabanou díru, od kopyta!

     Váš chudáček koníček

WP_20160313_001x P1000219 WP_20160313_002x P1000220




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: