pátek 20. května 2011

Volno pokračuje, jsem šťastný kůň.

Tedy jak se to vezme, protože krokování se začátečníky jsem se nevyhnul, ale pořád lepší, než jízdárenská buzerace. I když buzerován jsem byl také, protože na mě zase dvounozí štěkali, že žeru za pochodu. A to jsem projevil snaživost, protože místo těch malých zakázaných stromečků, které lemují jízdárnu, jsem se jal konzumovat dospělé vrby, u kterých jsem aktivně zaparkoval, stylem „já tady vlastně vůbec nejsem“.

Ale dvounohým se prostě nezavděčíte. Trenérka okamžitě začala hulákat na dítě, které se mě pokoušelo rozejít (marně) a služka se tomu imbecilně smála. Stejně je to postavené na hlavu, jak je mi neustále vytýkáno, že málo žeru, ale když žeru pořádně /i když jenom stromy/, tak je to pro změnu špatně. Má tohle logiku?

Služka byla nadržená jezdit, co se týče dneska, akorát že ne na mně, protože její slib volna „až do překování“ platí. Včera se ptala, jestli by mohla na cizího chudáčka koníčka, a že prý proč by ne, že není problém, ale nic z toho nebylo, protože služce bylo nahlášeno „pro koně v 14,30 hod“ a přestože přišla v 15,01 hod, tak už se jezdilo a trenérka zrovna stavěla skoky. A sundávat děti před skákáním by asi nebylo košer.

Služka nakonec odjela s Kačkou do Dvorečku, pomoct jí obstarat zvířata, a mé doufání, že se bez ní zapomene na stříkačku a tlačení humusu do krku, se samozřejmě ukázalo jako marné. Trubka nezapomněla, všechno připravila a na mě naběhla trenérka, aby mě znásilnila.

Je hnusná. Jakože služka, protože to je její vina!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: