pátek 18. března 2016

     Překrásný jarní den.

     A víte, jak se pozná překrásný jarní den? Indicií je hned několik. Předně počasí, které se chová vůči nám slušně, takže sluníčko, modrá obloha a pro naše kožichy ideálně profukující studený vánek, který si hravě poradí s prvními nálety dotěrného hmyzu. Pak pastvina, která vykazuje náznaky jarní travičky deroucí se na povrch, ale na které lze najít i místa blátivá, takže je v čem se válet. A s tím souvisí i třetí skutečnost, a tou není jiná než absence pitomých dek, protože bez dek můžete bláto sjíždět všemi světovými směry a nic vás neomezuje.

     No a pak samozřejmě poslední indicie, a to ta nejvíc nejdůležitější, a to že jsme nemuseli pod sedlo. Protože to je prostě paráda, notabene když je venku tak hezky, že to dvounohé doslova nutí páchat neuváženosti všeho druhu, především na nás, chudáčcích koníčcích.

     Vůbec nejvtipnější bylo, jak k tomu všemu došlo. Služka samozřejmě jít jezdit chtěla, protože v tomhle počasí by to byl prý hřích nejít jezdit (s čímž se tak úplně neztotožňujeme, ale nás se nikdy nikdo na názor neptá, jak jinak). Ale její sadistické plány zhatily samy děti, protože jezdit měly jít především Péťa s Terkou, protože tento týden neseděly v sedlech ani jednou, akorát že Péťa vyrukovala s bolavým kotníkem a Terka s nakopnutou nohou (zde bych rád podotknul, že od spolužáka, aby zase někoho nenapadlo to svádět na chudáčky koníčky!).

     A že jezdit spíš asi nebudou, ani jedna.

     A korunu tomu nasadila Anetka, které se ráno udělalo špatně a že nepřijde vůbec, načež se služka hlasitě a afektovaně zasmála a že prý kvůli sobě koníky dolů tahat nebude.

     Konečně moudré rozhodnutí! Také už bylo načase, po tolika letech spolupráce.

     Takže jsme dostali večeři, nedostali deky a svět byl prostě úplně krásný.

     Váš chudáček koníček

 WP_20160318_001x     WP_20160318_006x WP_20160318_007x WP_20160318_008x




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: