neděle 20. března 2016

     Prý první jarní den, hlásila nadšeně služka.

     Podle čeho to vlastně poznala? Tyhle myšlenkové pochody bych občas velmi rád prozkoumal, protože venku se to zrovna moc jarně netváří, spíš to připomíná váhání mezi „sněžit- nesněžit“.

     Za což může služka, protože ta je absolutně nažhavená na setí trávy. S hráběmi nejspíš i spí a v noci se jí určitě zdává, jak s dětmi rozhazují semínka, za pokřiku „na-pipipi“, a úplně největší švanda bude, až jí tam začnou rašit kopřivy, její úhlavní nepřítelkyně.

     Protože kopřivy mají nad služkou navrch, což jim docela závidím.

     Pod sedlo jsme dnes nemuseli, naštěstí, služka slib volných nedělí relativně dodržuje. Tedy zatím, protože se blíží změna času ze zimního na letní a tohle v ní vždycky zažehává neskutečné nápady, zpravidla hovězí.

     Třeba jarní úklidy, kterými nakazila už i děti, takže ty aktivně vyrazily do stáje umývat nám žlaby, místo aby se chopily iniciativy a třeba nám nanosily všechno z balíku zbylé seno do žrací bedny, protože my bychom si s ním určitě poradili a ještě by bylo se v čem vyspat.

     Už jsem psal, že máme fakt těžký život?

     Váš chudáček koníček

WP_20160320_009x WP_20160320_004x WP_20160320_005x




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: