pondělí 21. března 2016

     Vyschla, zrádkyně.

     Jakože jízdárna. A přitom měla tak perfektně našlápnuto k absolutnímu rekordu, protože aby byla nesjízdná první tři měsíce v roce, to se snad ještě nestalo. Mohla to klidně natáhnout až do května nebo rovnou června, což by byl půlroční rekord, a ten by zasloužil, aby se na tu pitomou jízdárnu letos nechodilo vůbec.

    Jakože za zásluhy nebo tak něco.

     Leč my tam dnes museli, oba dva. Služka dlouho spekulovala nad pondělkem jako takovým, protože pondělky kromě jiného obnášejí i vykoulení nového balíku, což znamená se k němu nejprve dostat, skrz plachty, pneumatiky a další závaží, která mají bránit plachtě v přesunu o dva kilometry dál, a posléze jej rozdělat a odstranit z něho krustu, protože tu my nežereme.

     Tedy ono je toho víc, co nežereme, a služka to většinou naprosto stupidně ignoruje, ale v případě krusty je i ona opatrná, páč tam mohou být plísně a tak.

     A myslím, že plísně a tak jsou i v tom balíku, co jsme dožírali teď, protože to je takové to seno z mokřejších míst, což nám úplně nejede, a služka by se nad možností, že to tam třeba fakt i je, měla minimálně zamyslet. A ne nám to hodit pod nosy s výhružkou „tohle sežerete a nebudeme o tom diskutovat, nic jiného nedostanete a tečka“.

     Prostě vykoulení balíku je celková práce na hodinu, plus minus, a služka by neměla plýtvat časem a honit nás na jízdárnu, notabene když je v sázce naše seno, že ano.

     I holčičky jsou zrádkyně, protože jízdárnu kvitovaly s nadšením. Což nejen že nechápu, ale ani chápat nechci!

    Váš chudáček koníček

WP_20160321_004x P1000375 WP_20160321_001x P1000376 WP_20160321_002x P1000378 WP_20160321_003x P1000374




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: