neděle 17. dubna 2016

     Asi mám rád neděle.

     Mají sympatický název a až na výjimky i sympatický průběh dne.

     Pravdou je, že snídaně bývají opožděnějšího rázu, protože dvounozí dodržují takové ty svoje zvyky a tradice, že v sobotu se hýří a paří a tak, ale to nám absolutně nevadí. Koneckonců z jakékoliv formy hýření či paření nepřímo vyplývají i stavy, ve kterých se dvounohým rozhodně nechce jít jezdit anebo něco podobného, což je samozřejmě plně pozitivní.

     Takže dnešek spadl do kolonky volno. Odpolední brigádička sice proběhla, ale taková ta o nás, bez nás, kdy v akci figurovaly dětičky, vidle, staré seno, bobky a tak.

     A bez naší přítomnosti, samozřejmě. Tedy přesněji vyjádřeno, my jsme tomu všemu dělali odborný dozor, ale z bezpečné vzdálenosti, aby třeba někoho „moudrého“ nenapadlo nás do čehokoliv nechutného aktivně zapojit.

     A jak nám panečku chutnala večeře, když se nemuselo pod pitomé sedlo!

     Váš chudáček koníček

WP_20160417_002x WP_20160417_001x




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: