středa 20. dubna 2016

     Která služka přišla z práce zatraceně pozdě?

     Ano, správně, ta moje.

     A která Anetka usoudila, že v půl páté už asi ke koníkům nepůjde, protože časově je to na štíru s přípravou do školy?

     Ano, správně, naše Anetka.

     A která služka velmi správně pochopila, že snaha jít do terénu s bílým chudáčkem koníčkem naprosto sama znamená zatlučení hřebíčku do pomyslné a nejen časové rakve?

     Ano, opět správně, moje služka!

     A který bílý koník na pastvině předvedl mistrovské číslo „jsem veselý a hravý a zašlapu pejska, protože mám elánu na rozdávání a jsem schopen mnohem horších věcí, když je dnes tak krásně na tomhle světě?“

     Ano, výtečně, byl jsem to já.

     A bohatě to stačilo, služka jakékoliv myšlenky týkající se ježdění s okamžitou platností zavrhla a místo toho popadla kosu a šla si vyřizovat účty s plevelem a kopřivami, zatímco já jsem předváděl chlupatou tryskomyš mezi oběma terasami a byla to děsná švanda, jak se mi rozjížděly nožičky v rámci kozlování.

     I středa dovede být fantastickým dnem.

     Váš chudáček koníček

WP_20160420_003x P1000986_2  WP_20160420_002x P1000981




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: