pátek 29. dubna 2016

     Mno, dnes toho moc nevykopala, její milost služka. A přitom ta motyka jí tolik sluší!

     Asi už jí dochází elán, protože těch silných travních drnů dnes ubyla jen trocha, a když se služka chopila hrabiček a přesouvala nános pilin a štěpky z těch hlubokých míst do takových, kde už téměř žádná vrstva není, žralo nám to nožičky.

     A cokoliv, co žere chudáčkům koníčkům nožičky, by se z principu nemělo praktikovat! Na druhou stranu chápeme služčinu budovatelskou posedlost, takže jsme dali bílou a hnědou hlavu dohromady a vymysleli jsme báječné řešení této zapeklité situace: služka nechť si na jízdárně kope a hrabe, jak se jí zlíbí, a to bez nás. My tam nemusíme být, přece, klidně ten jeden kalendářní rok oželíme, a ona si tam může řádit a ještě jí u práce nebude nikdo překážet! A stejně tak ji nikdo nebude zdržovat, protože ona kopání a hrabání prokládá kibicováním nás a holčiček.

     Ideální nápad, že ano?

     Zbývá vymyslet, jak jej přednést služce, aby jeho genialitu pochopila. Protože právě s pochopením mívá ona velké problémy.

     Ale jinak nic nového, pod sluncem, protože dnes svítilo jako o život. I služka shodila zimní bundu a kulicha, a borec Amík si v závěru hodiny zaskákal, s Anetkou. S jedním jediným bidlem na celé jízdárně sice žádná velká paráda vyrobit nešla, ale služka uplatnila zkušenosti z military soutěží a tak si Anetka vyzkoušela skákat úzké a netradiční profily. Mně opírající se sluneční paprsky do zimního kožichu úplně nesedly, ale Amíka změna práce naprosto nadchla a okořenil skákání i několika kozelci, které Anetka trapně useděla.

     Vůbec nemají smysl pro hru, dvounozí.

     Váš chudáček koníček

  WP_20160429_002x P1520847   WP_20160429_006x P1520871  WP_20160429_008x P1520873   WP_20160429_011x P1520878 WP_20160429_012x P1520879




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: