pondělí 9. května 2016

     Volno.

     Ale naprosto, ale opravdu naprosto nechutná verze volna, která skoro až hraničí s obžalobou související s týráním.

     Víte, co vymyslela služka?

     Tak samozřejmě nevíte, protože jinak byste sem nechodili číst má moudra, ale žádný strach, o žádnou pikošku vás nepřipravím. Prostě služka na základě Anetčiny žádosti, jestli by mohla přijít a odejít co nejrychleji, protože by ráda ven s holkami ze školy, vymyslela, že Anetka hned po škole nakrmí největšího borce ve vesmíru, ponechá jej osudu na pastvině a mě přivede do stáje.

     Jakože v pozici SÁM a OPUŠTĚN, tedy naprosto bez celého Amíka, a taktéž úplně samotného Finečka v celé stáji.

     Kde budu, stále ještě SÁM a OPUŠTĚN, čekat, až její milost služka přiběhne z práce, aby mi mohla zkontrolovat a omatlat chudinku nožičku a narvat do mě ten její trapný Danilon. Danilon je totiž další nezbytná součást mé neschopenky, protože služka mi jich v bývalé práci nakoupila do zásoby celou krabici, byť jí muselo být předem jasné, že jakmile se přestěhuji zpátky k Amíkovi, že je nebudu potřebovat. A tak jsem vloni musel poslouchat, že mají spotřební lhůtu do listopadu 2016, a že jestli to propadne, že mi je omlátí o hlavu, a to jednotlivě, pytlíček po pytlíčku.

     Což je úplně nejvíc bezvadná představa, jak jinak.

     Ale tak mlácení o hlavu mě nejspíš mine, protože všechno, co nepropadne, služka nejspíš s malým předstihem odveze do dostihovky, a samozřejmě ho teď rve do mě, když mě akutně zlobí karpál. A samozřejmě používá všechny své odporné fígle typu „v müsli by to poznat nemusel“, jenomže já to poznám, i kdyby jedno jediné zrníčko v celém kýblu ovsa, takže jsme měli několik menších výměn názorů. A protože to s aplikací formou „injekční stříkačka rovnou do krku“ myslela smrtelně vážně, tak jsem jí to tedy nakonec, byť na několik etap, pokaždé sežral.

     Na asfaltu jsem dnes klusat nemusel, služka nejspíš pochopila míru mého utrpení z osamění, protože když odemykala venkovní bránu a pozdravila rotvajlerku, spustil jsem takový ryk, že se otřásala stáj. Řval jsem tak, že si blbka demonstrativně ucpala uši, a nakonec mi hubu ucpala mrkví, a že už bych se ve svém věku měl umět chovat.

     No tak to určitě. Celý nakřivo a dvakrát, ve svém věku!

     Váš chudáček koníček

WP_20160509_010  WP_20160509_006 WP_20160509_007 WP_20160509_008 WP_20160509_009




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: