úterý 10. května 2016

     Jako jak nabírat krev?

     Beztak bych se vůbec nedivil, kdyby ve skutečnosti šlo o skrytý manévr. Služka je schopna čehokoliv, když mám neschopenku, včetně dolézání za veterináři! Protože dnes jsem na asfaltu klusat musel a bohužel to vypadá o dost lépe než minule, což není dobré.

     Služka už fakt neví, koho všechno na nás poštvat. Minulý týden kovář, a teď injekční jehla, velká jako kráva. A zatímco borec Amík prokázal extrémně velkou nadmíru benevolence, já jsem se otrocky podřídit odmítl a zatnul jsem. A že prostě NIC nepoteče a tečka, protože je to moje krev a nikomu ji nedám!

     Manévr se mi sice do vítězného konce dotáhnout nepodařilo, protože jich na mě byla přesila, ale bojoval jsem statečně a jsem na sebe patřičně hrdý, že svou bílou kůži a téměř modrou krev nedávám zadarmo. A doprovodný komentář na téma „ženo moje, pokoušíme se vzít bílému krev, ale nějak to neteče:D“, následovaný reakcí „nabodnout hloubějc, ženo moje! :D“, který končil služčinou větou „Myslíš? Ta jehla na druhé straně krku už skoro leze ven…“, tak ten nebyl ani pravdivý, ani vtipný.

     A to ani trochu.

     Ale tak aspoň že mám pořád volno. Borec Amík pod sedlo musel, a přestože svítilo sluníčko a Anetka mu zapomněla nasadit masku, služka byla s jeho přístupem viditelně spokojená a nepřestávala ho chválit a hladit a uplácet, což se mi ani trošku nelíbilo. Protože mě si tam vůbec nikdo nevšímal, na celé jízdárně, až na holčičku, která stála nenápadně za rohem a pak mi přišla dát mrkev. Bohužel pak přiklusala služka, aby holčičce vysvětlila, že tohle není zrovna bezpečná hra, a že jestli chce být vevnitř u koníků a krmit je, tak jedině v blízkosti služky.

     Což v praxi znamenalo, že zbylé mrkve nafasoval Amík, a to se mi jako pravdu, ale opravdu nelíbí!

     Váš chudáček koníček

WP_20160510_005x P1530413 WP_20160510_001x P1530395 WP_20160510_002x P1530397 WP_20160510_003x P1530404 WP_20160510_004x P1530411




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: