sobota 14. května 2016

     Borec Amík už to fakt přehání.

     Jakože s aktivitou a přístupem k práci.

     Kam se sakra poděla jeho pověst prevíta a syčáka, který každého proškolí a téměř každého donutí minimálně jednou sedlo opouštět v slzách, beznaději a s přesvědčením, že už nikdy jezdit nepřijde, protože mu to za tohle nestojí?

     Všechno je letos od základu špatně.

     Ale abych nepsal jen o Amíkovi: i já jsem musel pod sedlo. Pod drezurní. A k dovršení všeho v něm seděla služka, což nebylo fér. Navlékla mě do nějaké jiné pracovní uzdečky s udidlem, které má prokluz, a že dnes zkusíme pracovat s ním.

     Což se mi samozřejmě vůbec nelíbilo, hlavně to cválání doleva. Potupně jsem dvakrát zabral hřbetem i během cvalu, a přestože šlo o pár metrů a z mého úhlu pohledu spíš o omyl, služka z toho řičela blahem a že tohle by se ještě mohlo dát nějak vypilovat, na přijatelnou formu pro těch jejích idiotských 57%.

     Měl bych urychleně zchromnout, minimálně do konce května. Když už všichni tokají z Amíka, tak ať si ho nabouchají a ať si to milostpán všechno pěkně odpracuje!

     Ale jinak se to dalo přežít, na jízdárně, protože služka mě mordovala ani ne 3 hodiny, a pak ze mě všechno kromě kamaší sundala. A nechala mě být, takže jsem si migroval po jízdárně, spásal jsem porost a somroval jsem přes lanko, protože kolem proudily davy lidí z místní dětsko-turistické akce.

     Děti totiž mají vkus a poznají, kdo je skutečná atrakce. A drezurní sedlo a uzdečka s prokluzem v tom fakt roli nehrají!

     Váš chudáček koníček

 WP_20160514_001x P1530654 WP_20160514_002x P1530665 WP_20160514_003x P1530666 WP_20160514_004x P1530669WP_20160514_005x P1530659




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: