čtvrtek 26. května 2011

Vrcholí vedra, ale jsou míchána studeným větrem, takže v závětří je na chcípnutí a mimo něj naopak chladno. Počasí už také neví, co by vyvádělo.

Ale nejen počasí, protože i mně se daří skvělé kousky. Jeden výtečný se mi povedl včera, když mě služka přivedla z jízdárny.

Já jsem totiž služce ze stáje zdrhnul, a to když zavelela „ustup!“. Jako samozřejmě vím, že šlo o „Ustup!“, nikoliv o válečný povel „Ústup!“, ale to nikdo nemusí vědět, protože efektivnější je se tvářit, že jste špatně rozuměli. A když jsem vyrazil ze stáje jako střela a pospíchal jsem k mostu, před kterým jsem se zapíchnul, protože jsem akutně potřeboval se nažrat trávy (my ji totiž na pastvině nemáme, jak jedovatě doplnila služka), spadlo ze mě sedlo přímo na ten hrbolatý asfalt.

Služka suše prohlásila pouze „Když ho miluješ...“, načež poděkovala majitelce Amíka, která mě chytla za otěž, a pak mě zavedla zpátky do stáje, kde jsem za odměnu dostal kýbl řízků, takže příště se už opravdu chytit nenechám.

Řízky jsou fakt prekérka. Jak už skoro týden chodíme trávit poledne do stáje, abychom si před prací odpočinuli od vedra, tak se služka chová jako pitomá, a cpe mi víc a víc řepných řízků. Že prý když trávíme čtyři hodiny doma, tak bych je vyžrat mohl! A už mě s tím vážně štve, takže se žlabu preventivně vyhýbám velkým obloukem, anebo z řízků zkouším vypreparovat otruby, kterými je služka zasypává, aby mě navnadila.

Možná kdyby je zasypala mrkví a banány...

Odpoledne už mě čekalo sedlo a vycházka, jakože na protažení těla a otestování, co moje černá chudinka nožička s novou podkovou (po 14ti dnech opět s oporou). Tak jako opora super, žádné škobrtání během přecházení krtinců a louky zorané divočáky, a hlavně jsem mohl dělat bordel, což se mi líbilo ze všeho nejvíc. Trenérka totiž služce nahlásila „Půjdeš s námi zaklusat?“, což služka mylně považovala za „klusovka“, takže když padlo „cválání“, chtělo se jí umřít, protože já jsem trpěl chronickým nutkáním všechny předběhnout. A nějaké řeči, že to není na nové podkovy košer, a že jsem poslední dva týdny pracoval velmi zlehka, mi opravdu žíly netrhaly, takže vyskakování, uskakování, hrbáky apod. (malá lesní gymnastika).

Služka nestíhala, protože víc než já ji štvala alergie, a když jí během cvalu do oka přistála moucha a začalo to pálit, nastala fáze „snažím se vidět, ale vidím prd“, kdy jsem systematicky popostrkoval přede mnou cválajícího Béruš, které poté rozzlobeně roztočil ocas a trefil služku přímo do ksichtu.

Tak mám pocit, že na „Půjdeme zaklusat?“ už služka s trenérkou asi chtít nebude, což je škoda, protože to byla švanda. Akorát tedy konec, ten se mi silně nelíbil. Jak jsem byl veselý a hravý, vykašlal jsem se služce na večeři úplně, a přitom to bylo jen obilí s vojtěškou, protože řepu jsem vycucal během přestávky ve stáji (služka s trenérkou nás převedly v pravé poledne).

A co neudělala služka? Mrcha zrádná a sprostá? Zavřela mě do stáje přes noc, i s večeří! A jestli si čúza myslí, že to bylo vtipné, tak to tedy vůbec nebylo!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: