pátek 27. května 2011

Rosničky nahlásily déšť, takže jestli si služka myslela, že slehnou pyly a zprovoznění Evininy ohrady proběhne v naprosté pohodě i přes metrovou kvetoucí trávu, tak to se šeredně spletla. Ani rosa nebyla, takže když mě ráno, totálně psychicky zničeného!, vyzvedla ve stáji a odváděla za ostatními, kýchala celou cestu a otravovala mi tím život. Kdo to má sakra poslouchat? Hlavně její blbé narážky, že teď má lepší nudli než já.

Hned u prvního vchodu jsem volal, abych se ujistil, že ostatní tam jsou, čímž jsem služce málem strhnul ušní bubínek, a kromě toho se mi ozval akorát Maňas, se kterým trenérka už pilně pracovala na ohradě. Až pak mi odpověděl Amík a přiběhli mi naproti; ani nevíte, jak jsem byl šťastný.

Služka s trenérkou nás pak převedly na Evininu louku, s tím, že kobylka dostala doporučeno zdržovat se na jitroceli a my zbytek v té vysoké trávě, a pak už jsme měli svatý klid. A až když pro nás přišly Míša s Ivou, jsme se jali zahájit hru „Chyť si mě!“, spočívající ve veselých sprintech, kdy jsme oběhli postupně všechny terasy dvakrát, a když už to vypadalo, že nás děvčata sežerou zaživa, nechali jsme se teprve chytit. Prostě parádní půhodinová honička, nemělo to chybu!

Akorát tedy pak jízdárna, to se mi nelíbilo. Ale za to si může služka sama, že včera neměla martingal, protože jsem jí utíkal z pod ruky vyvracením krku a většinu lesního cválání jsem páchal prohnutý a poskakující. A jako dneska se mi dělat fakt nechtělo, od samého začátku jsem byl protivný, a protože to služku znepokojilo, tak mě pak trenérka trápila, aby si ověřila, jestli mě opravdu pobolívají záda. A v jednom místě jsem citlivější byl, takže jsem vyfasoval neschopenku a už jsem pracovat nemusel. Šikovnej kluk!

A samozřejmě začalo lít, když jsme byli na jízdárně, což se také dalo čekat. A večer opět drama, protože Amík s Béruš šli pryč, a já zůstal ve stáji sám, takže řev a jasná ignorace večeře. Ale pak mi vrátili Megy, kterou holky drhly kostkou na dvoře (také bych potřeboval vydrbat zimní štětiny, ale bohužel nejsem natolik oblíbený, aby se toho někdo chopil), a nechali mi ji vedle v Amíkově boxu. A zbytek, tedy Amík a Béruš, byli za oknem na zahradě, slyšel jsem je.

Tak aspoň že tak.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: