pátek 1. července až 31. července 2016

     Letošní červenec bych měl ve svém Deníčku vypíchnout červenými písmeny, protože takto výborně prožitý prázdninový měsíc jsem již dlouho nezažil. Protože co si budeme namlouvat: červenec je prázdninový měsíc a z toho vyplývá zásadní fakt, a to že děti nechodí do školy.

     A když děti nechodí do školy, nemusí se učit. A když se děti nemusí učit, tak mají plno volného času, a tak naše koníkovská naděje v nic nedělání jsou naprostá utopie.

     Ale já jsem na to vyzrál!

     Respektive moje chudinka nožička na to vyzrála, protože jak od loňského podzimu nedostávám ani ortopedické podkovy na zadek, ani klínky do podkov předních, zkusila to bez toho všeho služka i v sezóně. A jak jsem se po překování v květnu zotavil zhruba za týden, tak další pokus už tak hladce neproběhl a vykazoval jsem tudíž nečisté chody.

     Protože já jsem něco jako certifikovaný specialista na nečisté chody.

     A jestli je služka na něco extra citlivá, tak právě na moje nečisté chody, takže většinu července jsem strávil na asfaltu, jestli tedy dobré anebo ne, a když přišlo málo holčiček, tak už mě ani nezkoušeli a automaticky mi byla přidělena funkce „sekačka trávy“.

     Což je mimochodem výborná funkce, protože nikde není tabulkově vedeno, kolik toho za jízdárenskou hodinu musíte sežrat, ani co přesně je potřeba spásat. Zjistil jsem, že naši jízdárnu mám vlastně docela rád, protože je prímově členitá, roste tam rozličně druhů travin, a když zaprší, máte několik možností výběru k vyválení. Osobně dávám přednost tomu nejzazšímu rohu, protože poskytuje nejen patřičně hluboké a mazlavé podloží, ale i nezaměnitelný odstín, takže po této tělové koupeli jste nepřehlédnutelně černí.

WP_20160730_003 P1550658

     Největší borec ve vesmíru měl naopak nabitý režim. Nejdřív se připravovali s Anetkou na závody ve Vysoké Libyni, ale s ohledem na borce Amíka a vedra, která hlásily rosničky, se Anetka rozhodla nestartovat a bylo tudíž rozhodnuto, že štěstí vyzkouší ve stejný den jako Péťa s Terkou, a to v Jesenici první víkend v srpnu. Tam jsem měl původně jet já, ale služce se nepovedlo odchytit kováře včas, a že než riskovat moje napichování na přední nohu, tak že bude moudřejší vzít jen borce Amíka, který zvládne jak zručnost, tak i skoky.

     A tak moje dvorní jezdkyně Terezka musela přesednout na kolegu a svými výkony služku mile překvapila. Evidentně si vzala k srdci služčino „musíš pořádně žrát, abys rychle vyrostla, a jakmile mu dosáhneš pod sedlo a půjde ti holení zatlačit, budeš ještě ráda na Amíkovi jezdit.“ A fakt že jo, protože když Terka poprvé připustila, že jako Amík dobrý a že se i na něho těší, protože už s ním bez problémů nacválá, spadla služce čelist.

     Nemusím doufat podotýkat, že top koníkem pro Terezku jsem i nadále já a že Amík zastává pouze dočasnou náhradní funkci!

WP_20160729_001 P1550636

     Tréninky jízdy zručnosti holčičky viditelně bavily, protože co hodina, to nová trať. Služka se v podobných krávovinách vyžívá, takže o zábavu nebylo nouze, a když jsem se jim do toho motal i já, coby sekačka, bylo veselo extrémně. Ale úplně bez práce jsem nebyl, protože jakmile zrádkyně služka zjistila, že chodím čistě, zapřáhla mě naprosto nekompromisně, a to i když tráva na jízdárně volala a mávala „tady jsem a potřebuji urychleně přežvýkat a pozřít!“

     Samozřejmě vše z výše uvedeného v žádném případě nesnižuje můj rating chudáčka koníčka. Ono být nejkrásnějším a nejšikovnějším a nejpotřebnějším, i když zrovna nepracujete, vyžaduje pořádnou míru soustředění i energie. Tráva na jízdárně by o mém sex-appealu a nasazení mohla dlouze a zaníceně vyprávět.

     Váš chudáček koníček

WP_20160713_007 P1550340




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: