pondělí 22. srpna 2016

     Páteční estráda s chudinkou nožičkou vůbec nebyla špatným tahem, tenhle mistrovský kousek mi nelze upřít.

     Plody své práce jsem sklízel i dnes. Do karet mi hrála i skutečnost, že moje dvorní jezdkyně pospíchala k zubaři, byť mi není úplně jasné, jak někdo může pospíchat k zubaři, já bych k nikomu podobnému nepospíchal ani omylem. A když už bych pospíchal, tak spíš od něho, protože zubaři mívají obrovské silné pracky a bývají slepí: před nimi můžete z důlku vytlačit 90% oka a oni si toho stejně nevšimnou.

     Prostě jsem nemusel pod sedlo, dnes. Služka z práce přiletěla na koštěti, určitě, protože byla na jízdárně už ve čtyři, a že honem-honem, aby Terezka stihla zuby, Anetka úlohu a služka sekat, protože má být prý hezky.

     Tak hezky, že na neděli hlásí extra tropy, a od služky nebylo hezké, když Anetce popřála „tak hodně štěstí, ve vedru, to se ti s Amíkem a jeho HS pojede naprosto báječně“. S dodatkem „ale aspoň nebudeme vypadat jako pitomci, když máme na přípravu jen dva týdny, on by v tomhle počasí vypadal tragicky, i kdyby chodil GP.“

     Nevím, co je GP, ale určitě to bude něco děsně hnusného, když to vzešlo od služky. Amík z horkého počasí blahem neřičel ani dneska, a zatímco Terezka s Anetkou potily krev mezi všemi těmi trapnými imaginárními písmenky našeho imaginárního rádoby obdélníku, kde nejde nikde zacválat pravidelný kruh, já jsem se pásl.

     Já si to totiž umím zařídit!

     Váš chudáček koníček

WP_20160822_017x

WP_20160822_023x WP_20160822_031x




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: