středa 31. srpna 2016

     Zas bych to nepřeháněl, s těmi jízdárenskými aktivitami.

     Přece jen zima na krku, spousta práce s výměnou srsti… Trošku ohledu, k našim potřebám.

     Ale s tou válkou vyhlášenou plevelu to služka asi fakt myslí vážně, protože dnes si vzala na paškál křídlatku na jízdárně a udělala s ní krátký a rychlý proces, aby si prý ta svině asijská nemyslela, že když letos nepřijeli pánové z povodí, že to znamená mír.

     Občas je lepší služku nedráždit, plevelem bych vážně být nechtěl.

     I když kdo ví, jestli to ve finále není stejně příšerné jako jízdárenská práce. Naštěstí pro mě se Amíkovi s Anetkou blíží další závody, takže nám služka rozdělila práci v neprospěch Amíka, a když se Terky smrtelně vážně zeptala, jestli si i my dva něco málo skočíme, Terka měla okamžitě jasno.

     A zavrtěla hlavou. Což se mě dotklo, protože široko daleko není lepšího skokana, a tak jsme místo skákání šli šlapat po pokosené křídlatce a to mě nebavilo, protože žrát se to nedá a ještě je to vopruz.

     O Amíkovi služka jedovatě prohlásila, že si zapomněl pracovní knížku na nedělním crossu, ale Anetka ho k potřebnému tempu nakonec přesvědčila a nakonec z toho kápl jejich nový osobní rekord – 110 cm.

     A zase ovace jako z Olympiády. Kvůli mizerné sto desítce. Kdyby nechali skákat mě, tak bych jim ukázal, kvůli čemu se mají dělat ovace!

     Prostě mám těžký život i jako bývalý sportovec a to není fér.

     Váš chudáček koníček

 WP_20160831_000 IMG_0960    WP_20160831_000 IMG_0975  WP_20160831_000 IMG_0979 WP_20160831_000 IMG_0983   WP_20160831_000 IMG_0992  WP_20160831_000 IMG_0996




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: