pondělí 5. září 2016

     Na to jsme se fakt těšili, na deky.

     Celí nakřivo.

     A to ještě služka tu moji epesní, která umí regulovat teploty, když je moc teplo anebo moc zima, samozřejmě zapomněla doma, přestože si to nahlas opakovala, když šla dolů po schodech. Jenomže to by nesměla narazit na svého psa, který se právě dopustil nějakého deliktu a naprosto odklonil služčiny myšlenky jiným směrem.

     Prostě na mě kašle, proč to nenazvat pravým jménem?

     A tak jsem dostal dvě, na noc. Jakože tenkou odpocku, protože se mělo ochladit o patnáct stupňů, což je už docela hodně, pokud lije jako z konve, a na to pláštěnku bez podšití. A jak hodně jsem v hloubi své bílé trpící duše doufal, že se z toho nějak vtipně vyvléknu... Býval jsem extra expert i na vytažení spodní deky. A že jsem to fakt uměl, cválat a táhnout za sebou odpocku, třeba obalenou mokrým lepivým sněhem. Nebo aspoň blátem, když zrovna nepršelo. Jenomže služka tyto mé abstraktní kreace nikdy patřičně neocenila.

     V tomto směru jsem totiž selhal, protože dnes odpocku připoutala k pláštěnce fakt precizně, a i když jsme s borcem páchali velmi systematické válecí manévry, deky zůstaly na svých místech.

     Což není dobře, ztrácíme tím glanc.

    Ale aspoň že se nemuselo pod sedlo. Průtrže mračen se přehnaly rychleji, než původně rosničky hlásily, a jak si služka myslela, že jízdárna bude komplet vyplavená, tak ani omylem – voda se vsákla tak rychle, že to jen zasyčelo.

     Z čehož vyplývá, že celá ta nedělní rošáda byla naprosto zbytečná! A doufám, že z toho budou vyvozeny patřičné sankce.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: