středa 7. září 2016

     Překvapivě jízdárna.

     A neméně překvapivě klusová spartakiáda na asfaltu, aby měla služka jasno, jestli šmajdám anebo pajdám. A tentokrát to byla slušně obsazená spartakiáda, protože jak mám ty hladké podkovy a Terezka ještě není všeho úplně znalá, tak jsem nejdřív parádně uklouzl a poté jsem odmítl klusat, protože se mi zkrátka a jednoduše klusat nechtělo.

     Co je tak těžkého na tom pochopit?

     Terka si navíc nevzala vodítko, takže jsme hráli takovou tu veselou hru na přetahovanou, díky které služka viděla příslovečné prd, protože pajdání z mého karpálního tunelu je poměrně dost neznatelné, a do toho nám neustále jezdila auta, motorky a matky s kočárky.

     Ale služka nakonec vydedukovala, že dneska dobrý a že pracovat půjdu, a když jsme po půl hodinové buzeraci s možnými i nemožnými přechody a obraty a dalšími nesmysly konečně směli začít cválat, předvedl jsem natolik experimentální čtyřdobý cval, že se služka sebrala a šla tlouct hlavou do stojanu překážky, kterou děti pojmenovaly „Pája“.

     Bez přilby asi nic moc, bych řekl.

     Vrcholným číslem mého dnešního působení se stala situace zapříčiněná služčinou čubou. Ano, tou černou čubou, která s námi chodí na jízdárnu pokaždé, a která s námi ráda běhává bok po boku, protože je prý zástupcem pracovního pasteveckého plemene. Nevím, co tím čuba sleduje, protože já s Amíkem rozhodně nejsme nadšeni jakoukoliv představou, že by nás někdo pracovně pásl, bohatě nám stačí buzerace od služky, ale naprosto bezpečně vím, že tentokrát šlo o jasné nebezpečí.

     Protože jakýkoliv pes, který táhne z křoví větev, je potencionálně nebezpečný, a tak jsem odskočil a chtěl jsem spáchat tzv. útěk o život, jenomže jsem zapomněl, že mám na sobě gog. To jsou takové ty trapné šňůry, které působí právě v momentu, kdy vyvrátíte krk na jelena, aby vám do úmyslu „Uteč!“ jezdec nemohl moc zasahovat. A právě ty trapné šňůry naprosto zdecimovaly můj pokus o obrat o 180° s následným úprkem, takže když jsem natvrdo odskočil, spolu s vytažením otěže, tak mě šňůry zradily a místo krku se mi vyvrátily akorát zadní nožičky. Což mělo za následek, že jsem se tam málem přizabil, a jak jsem se do toho snažil přece jen cválat pryč, tak služka honem nevěděla, jestli přetáhnout psa anebo mě, aby nakonec nepřetáhla nikoho.

     A že jsem prý fakt debil a že ty šňůry už asi nosit nebudu, když jsem schopen se s nimi zmrzačit.

     Inu, jsem šikovný kluk. Mnohem šikovnější než borec Amík, který sice skákal pěkně, ale žádné výhody mu z toho nevyplynuly. Kdo umí, umí, kdo neumí, čumí!

     Váš chudáček koníček

070920160000 P1570410 jeden maká070920160000 P1570414070920160000 P1570422070920160000 P1570424070920160000 P1570426




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: