sobota 10. září 2016

     Demonstrativně jsem si splasknul nožičku.

     Jakože úplně.

     Prostě ten monstrózní tvrdý a neměnný otok, který ve služce zažehl ty nejhorší obavy a rovněž noci plné snů o zlomené anebo prasklé kosti, protože přesně takhle to navenek celé vypadalo, jsem do rána splasknul.

     Jakože naprosto nejvíc zcela úplně.

     Protože přece nebudu poslouchat kecy o nějakém plnokrevníkovi, jehož část bude náležet služce, aniž bych se nepokusil tuto ne zrovna optimistickou situaci zvrátit! Notabene když přímo mně služka řekla, že je vlastně dobře, že jsem nemocný a musím být zavřený ve stáji, protože i ten plnokrevník je v rekonvalescenci, a že se budeme rekonvalescencovat spolu.

     A to tedy ne. Prostě ne! Nepřeji si, aby cokoliv jiného koníkovského náleželo služce, protože já jsem služčin koník, a tečka. Ona prostě nemůže mít dva koníky, natož půlku jiného! Navíc tohle už mám za sebou, protože služka před mnoha lety pendlovala mezi dvěma koníky, a právě kvůli pendlování se mého předchůdce vzdala. Takže bych se fakt nerad dožil situace, kdy služka zjistí, že ta půlka koníka je náročnější, než si plánovala, a někomu mě daruje, tak jako to udělala s Bobánkem.

     Prostě ne!

     A tak jsem plány o společné rekonvalescenci služce efektivně zazdil, protože po otoku nebyla ani památka. A abych dokázal, že jsem opravdu fit, rozšlapal jsem podestýlku tak, že jsem v boxu vyrobil rašeliniště, a ještě jsem shodil Amíkovu pláštěnku a tím suchým zipem jsem si ji zamotal do ocasu.

     Prostě parádní práce!

     A jako fakt jsem si věřil, že se díky mé snaze služka vytočí do ruda a okamžitě mě vyhodí na pastvinu, ale ona počítala do sto dvaceti pěti, a že prostě NE, že to jeden den ještě vydržím doma a tečka.

      NEVYDRŽÍM!

      Váš chudáček koníček

100920160000 P1570435100920160000 P1570439




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: