středa 1. června 2011

Letní počasí se schovalo, takže dnešek se odehrál ryze na pastvině, tedy jeho první část. Přeháňky kdovíjak kruté nebyly, pro nás super ideální počasí, protože neprudilo ani horko, ani mouchy, a když pro nás odpoledne dvounozí přišli, neráčili jsme se ani sejít k vodě. Než trenérka s dětmi nanosily vodu, vyklusala služka až úplně nahoru za námi s plánem, že odloví Amíka coby šéfa, ale já jí to zkazil, protože jsem jí šel naproti. Navlékla mě do ohlávky a až u vody zjistila, že má v Amíkově stájovce špatného chudáčka koníčka, ale žádná sankce z toho nebyla, protože zbytek stáda se coural za mnou.

A středeční jízdárna nás neminula, akorát že já mám stále neschopenku, co se týče intenzivnější práce, protože mé RTG snímky neukázaly nic, co na nich nebylo i vloni a předloni. Žádné změny ani náběhy na změny, totožný stav, plus otázka „A proč si myslíte, že ho ten kloubek bolí?“, který služku pekelně nahlodal, ale i přesto pana doktora požádala o „preventivní sono“, takže mě čeká další mučení. Ach jo.

Jako vození začátečníků po obvodu jízdárny nemá chybu, protože nadále trhám rekordy v bleskovém vystřelení mé čelisti směrem ke stromečkům, a to tak nenápadně, že i rychlost světla by se mohla učit. Ale kontrolovaný pohyb si služka fakt odpustit mohla, to jsem si nezasloužil. Trenérka mi nasekala trávu, služka nakropila starou slámu, abych měl do čeho čúrat, a pak mě nechali ve stáji. Zavřeného, samotného, opuštěného!

Váš chudáček koníček (a tentokrát úplně největší)



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: