pondělí 13. června 2011

Počasí je vtipné, když dopoledne naděluje sluníčko (když dvounožci pracují) a odpoledne mraky. Mně ráno nadělilo služku, která si okamžitě všimla, že mi tečou obě oči a to žlutě. Tak bodejť by netekly, protože jsem musel důkladně protřídit komplet všechno, co bylo v boxu, a že toho bylo, a jelikož i já coby alergik na určité pyly reakce mívám, vyfasoval jsem od služky místo mrkve ranní rozkapávání očí. Což jsem přirozeně málem nepřežil! Služka pak dumala, jestli mi dát masku, přes den, protože jak komunikuji se skupinou na druhé straně kolejí, mohla by se maska o plaňky nebo pletivo zaháknout. Ale jako v klidu, přes den na zahrádce moc držkou neryju, v pylu, takže mi oči netečou (tudíž si večerní kapání mohla úplně odpustit).

Jinak ten hřebec, co na mě před pár týdny skočil, mě miluje, je to jasné. Jeho stádo se přes den zdržuje u mě, i když na druhé straně kolejí, tak aspoň nejsem sám.

Pondělí je jízdárna, takže odpoledne dorazily nejdříve děti a služka těsně po nich. Vrátili mě do stáje a čekalo se na Amíka, Béruš a Megy, takže radost největší, když kolegové přišli, a že ze mě nejdou hřbílkem a kartáčem sedřít žluté fleky, mě opravdu nevzrušuje.

Odpolední jízdárna proběhla bez trenérky, takže funkci dozorce ne zrovna nadšeně vyfasovala služka, a protože se nechce trenérce do výuky nijak míchat, vymyslela začátečníkům soutěž, jakože jízdu zručnosti. Byla to psina, protože holky jezdí teprve pátý týden, takže s parkováním k barelu ještě zkušenosti nemají, ale trať byla opravdu jednoduchá a všude stály nápovědy, které kromě směru korigovaly sed a vedení. Prostě pohoda (hlavně proto, že jsme nikdo nemusel trapně na lonž). I začátečníci vypadali spokojeně, když se jim během vyhlašování skandovalo, pískalo a tleskalo, a já byl třetí z pěti, což je zlatý střed.

Pak mě dostala Nikča, jakože uvolňovat a tak. Zpočátku jsem chodil pěkně, pracoval jsem hřbetem a vyšlapoval jsem svižně dopředu, ale po přestávce došlo k té samé situaci, jako minule a předminule: jakmile se hodil pohov, tak bílý chudáček koníček dopracoval a nezájem. Ale služka tentokrát bohužel nevyměkla (většinou došla k přesvědčení, že něco je asi špatně, načež práci ukončila), a to ani když na mně defekt hledala Kačka ze Dvorečku. A že prý takhle strašně jsem nešmatlal, na což služka prohlásila, že šmatlám stejně příšerně jako předtím, a sedla si na mě ona sama. Tak jako zkoušel jsem to uhrát do autu, jakože to nejde, a že radši do stáje, pěkně proti ruce, ale služka se nenechala zlomit. A tak jsem přestal prudit, co se týče ukončení práce a možnosti jít večeřet, a i druhou část uvolňování jsem absolvoval úspěšně. Jako naskakovat do cvalu z kroku na pravou ruku se mi nechtělo, z té černé zadní nohy, ale i tohle jsem zdárně spáchal, a prý jsem chodil solidně, i když moje myšlenky byly u žlabu ve stáji.

Já totiž teď opravdu pěkně žeru! Dokážu zpracovat trojnásobek trávy, oproti prvnímu týdnu, a služka se toho nemůže nabažit, takže mi dává vojtěšku suchou a řízků plnou dávku.

Asi bych to s tou dobrou vůli neměl přehánět.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: