úterý 28. června 2011

Ráno jsme měli na jízdárně veselo, protože po ní běhal hřebec haflinga, který bydlí kousek od bažantnice, a dožadoval se návštěvy stáda za kolejemi. My s ním nic společného nemáme, ale i tak v trenérce a služce zahlodaly pochybnosti, co se týče plánu „záchrana pastviny“, protože pokud má být ohrada kolem Amíkovy louky funkční, je třeba do ní pustit elektriku, jinak její oprava neměla smysl. A pakliže elektrika bude v ohradě na Amíkově louce, pak my budeme u bažantnice bez elektriky, a pokud nás v dané době navštíví právě tenhle hřebeček a projde skrz plot, tak z toho může být průser.

A teď babo raď, co obětovat: jestli dva hektary napůl sežrané pastviny, nebo návštěvu hřebce u bažantnice.

Každopádně trenérka se služkou dnes plot na Amíkově louce dodělaly a elektriku do něho pustily, tak že by sousedů stádo mohlo přijít si čuchnout, aby je na dlouho přešla chuť na cizí trávu.

Pro nás dopoledne přišly k bažantnici trenérka s majitelkou Amíka a odvedly nás do stáje, protože opět mělo být vedro. No a drama, protože služka se zasekla kvůli práci, a dorazila pozdě, a to už jsem šílel, protože ostatní dlabali snídani a já furt nic. A hned se mi trubka sápala po hlavě, co jakože moje bílé oko, a když zjistila, že je úplně suché a čisté, a že teklo nejspíš opravdu z toho, jak jsem hlavou ve žrací bedně třídil trávu, pronesla nahlas „aspoň něco“.

Tudíž je jasné, že odpoledne jsem ji přivítal s okem oteklým, zalepeným žlutým slizem a tekoucím až k nosu, a aby to nebylo tak fádní, tak se nejednalo o oko bílé, nýbrž o to druhé. A zde bych rád podotkl, že právě tohle oko je chronicky nemocné, takže na bebíčka nárok má, akorát že tohle bylo fakt moc, to jsem kapku přehnal. Služka mi ho nejdřív chladila, aby viděla, jestli se otok vstřebává, a protože pohyblivý byl, tak mi oko nejdříve brutálně vypláchla a poté mi do něho nacpala půl balení oční masti, aby se prý když tak vyplavilo to něco, co tam možná uvízlo. Pomalu jsem skrz tu mastičku neviděl na cestu.

Děti se s námi k večeru smočily ve vodě a zase na mě Amík s Béruš cákali, takže jsem nakonec byl nejvíc mokrý já chudáček koníček, a museli mě ve stáji dosušovat odpockou, protože i záda jsem měl až na kůži promočená.

A po večeři honem k bažantnici. Bylo akutní se zválet, protože být čistě bílý již dávno není v módě!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: