sobota 2. července 2011

Počasí je ještě vtipnější než my.
Vloni touhle dobou vrcholila zuřivá skoro čtyřicetistupňová vedra, letos služka nosí zimní boty a ani nemrkne. Trenérka čeká na déšť, v naději, že něco málo nateče do studánky u bažantnice, a samozřejmě ani kapka, zatímco ve zbytku republiky hrozí povodně. Prostě zajímavé z mnoha úhlů pohledu.

Ohledně vody nám krásně vytrhla trn z paty Nikča z Mostu, protože přijela v autě, tudíž byla zneužita a máme zásoby minimálně na tři dny (pokud se nevrátí teplo, tak možná i na pět). Akorát že na Amíkovu louku se pro změnu nastěhovaly kozy, a co nezkrátili a nesežrali sousedovic koně, to vzaly útokem ony, protože elektrický plot vybudovaný trenérkou a služkou kozám ve vstupu nezabrání. A jestli to takhle půjde dál, tak nezbude nám na Amíkově louce tráva pomalu žádná, protože lhostejnosti sousedů trvající od roku 2005 se nedá nijak bránit. A služka se oprávněně bojí, že když budeme na Amíkově louce, můžeme se stát nedobrovolnými členy úprků, protože druhé sousedovic stádo minulý týden uteklo několikrát a cestou rozbilo ohrady nahoře a vzalo s sebou i další cizí stádo. A nahánět nás mimo město, v bandě mnoha cizích koní...

Zapeklitá situace, a jen kvůli bezohlednosti a neschopnosti sousedů vlastní stáda zabezpečit když už ne kvalitní pastvinou, tak aspoň pořádným plotem.

A my?
U nás vše při starém. Amík a Megy to dnes vychytali, protože měli volno, zatímco pro mě a Béruš přišla služka s Nikčou z Mostu. A museli jsme do stáje a záhy i pod sedlo, přičemž služka řešila moji nálevku, jestli tedy jo anebo radši ne. Přitom já byl v pohodě, a protože po prvních loukách jsme šli krokem, nebylo třeba se znepokojovat. Tedy bylo, ale ne kvůli mé chudince nožičce, protože v dáli šel pán se psem a ti prokazatelně žrali Finy i Béruš, a já chtěl jít za nimi, protože mě to hrozně moc zajímalo. A stejně tak mě zajímali turisté s barevnými batohy jdoucí po silnici, směrem k nim jsem se hrnul naprosto nejvíc nadšeně, protože určitě měli v batozích něco tuze dobrého pro Finy, ale trubka služka mi to nedovolila.

Sice je sucho a půda je vyprahlá, ale na těch dříve posekaných loukách narostl jetel, a pod nimi vlhko bylo, takže tam služka nařídila klusat. A tak jsme s Béruš obklusali, obě dvě louky, povrch byl perfektně pružný a ani jsme nedusali, a jak se mi hezky vyšlapovalo, vyklenul jsem a služku jsem nosil. Jako párkrát jsem zkoušel navrhnout cválání, ale že prý to ani náhodou, takže jsem utřel.

Večeře byla nejvíc hustá, protože jádro a pelety a olej jsem dostal ve stáji, zatímco namočené řízky na mě čekaly u bažantnice, kde večeři vyfasovali úplně všichni. A jelikož jsem měl pouze jen řízky, tak se na mě nemuselo čekat, až dožeru, a konečně mi v rámci žrádla nikdo nenadával. Prostě šikovnej kluk!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: